Babičko, jak se vyrovnáváš s bolestí?

Napsal Zenavesvetle.cz (») 19. 9. v kategorii Cesta ženy, přečteno: 66×

 

Babicko

" Babičko, jak se vyrovnáváš s bolestí?"

" Rukama, drahá. Když to děláš svou myslí, bolest ještě víc ztuhne."

" Rukama, babi?"

" Ano, ano. Naše ruce jsou anténami naší duše. Když je rozpohybuješ šitím, vařením, malováním, dotýkáním se země nebo je ponoříš do prostoru, posílají signály o péči, do nejhlubší části Tebe a Tvá duše se uklidní.

Takhle už nemusí posílat bolest, aby to ukázala."

" Jsou ruce opravdu tak důležité?"

" Ano, děvče moje. Mysli na miminka: díky svým dotekům poznávají svět. Když se podíváte na ruce starších lidí, vypráví o svých životech víc než jakákoliv jiná část těla. Vše, co je vyrobeno ručně, tak se říká, je vyrobeno srdcem, protože je to opravdu takto: ruce a srdce jsou propojeny.

Masérky to vědí: Když se dotýkají těla jiného člověka rukama, vytvoří hluboké spojení.

Mysli na milence: Když se jejich ruce dotýkají, milují se tím nejúžasnějším způsobem."

" Moje ruce babi... jak dlouho jsem je takhle nepoužívala!"

" Pohni s nimi děvče moje, začni s nimi tvořit a všechno v tobě se pohne. Bolest nezmizí.

Ale bude to nejlepší mistrovské dílo.

A už to nebude bolet.

Protože dokážeš vyšít nebo namalovat či postavit svou podstatu."

~ Elena Barnabasová ~


Komentování tohoto článku je vypnuto.