I.
Dopis Abgara Pánu Ježíši.
1 Abgarus, kníže v Edesse, Ježíši dobrému Spasiteli, který se objevil v krajině kolem Jeruzaléma, všechnu slávu!
2 Slyšel jsem o Tobě i o tom, jak léčíš bez léků a bez léčivých bylin. Neboť se vypráví, že činíš, aby slepí prohlédli, chromí chodili, že malomocným navracíš čistotu, že vymítáš nečisté duchy a že uzdravuješ ty, kdo bojují s vleklými chorobami, a že dokonce probouzíš k životu ty, kdo zemřeli.
3 Když jsem toto všechno o Tobě uslyšel, usoudil jsem v sobě sám, že jedno z obojího musí být pravda: buďto jsi Bůh, sestoupivší z nebe - anebo Ty, kdo tyto věci činíš, jsi přinejmenším syn velkého Boha!
4 Žádám Tě proto prostřednictvím tohoto dopisu, abys ráčil přijít ke mně a vyléčil mne z mé nemoci!
5 Zaslechl jsem také, že Židé proti Tobě reptají a chtějí Ti způsobit zlé. - Já mám sice malé, ale spořádané město, které však pro nás oba bude dostačující. Přijď proto, můj nadevše vysoce ctěný příteli Ježíši ke mně a zůstaň u mě v mém městě a v mé zemi! Každý Tě tady bude nosit na rukou i v srdci! - Očekávám Tě s největší touhou svého srdce!
6 Odesláno prostřednictvím mého věrného sluhy Brachuse.
Odpověď Pána Ježíše.
1 Abgare, jsi blahoslavený, protože jsi Mne neviděl, a přesto - máš víru! Neboť hleď, je o Mně psáno, že ti, kdo Mne spatřili, ve Mne neuvěří, zatímco ti, kteří Mne nespatřili, uvěří a budou žít na věky!
2 Pokud však jde o to, proč mi píšeš, abych k Tobě přišel, protože zde v zemi Židů budu pronásledován, pravím Tobě: Je nevyhnutelné, aby všechno, proč Jsem na svět přišel, se na Mně splnilo na tomto místě, a abych Já, až se všechno v brzku na Mně splní, vystoupil k Tomu, od Něhož Jsem přišel z věčnosti. ..
3 Buď však trpělivý ve své lehké nemoci! Jakmile vystoupím na nebesa, pošlu k Tobě učedníka, aby Tvou nemoc vyléčil a dal plné zdraví tobě a všem, jež jsou u Tebe.
4 Zapsáno Jakubem, jedním z učedníků Pána Ježíše Krista, a odesláno z krajiny Genezaretské prostřednictvím Brachuse, králova posla.
5 Brzy potom, co Abgarus dostal od Pána Ježíše tuto přenebeskou odpověď, stalo se, že králův nejstarší syn a následník trůnu onemocněl smrtelnou horečnatou chorobou, o níž se všichni lékaři v Edesse vyslovili, že je nevyléčitelná. To přivedlo ubohého Abgara téměř k zoufalstvÍ. V takovém převelikém zármutku napsal opět dobrému Spasiteli.