Dopisy Ježíše - VII.

Napsal Zenavesvetle.cz (») 2. 6. v kategorii Dopisy Ježíše, přečteno: 85×

VII.

Dopis Abgara Pánu Ježíši,

psaný Pánovi devět týdnů po přijetí šesté odpovědi

a doručený Pánovi

pět dní před Jeho příchodem do Jeruzaléma.

1 Abgarus, malý kníže v Edesse, Ježíši, dobrému Spasiteli všechnu slávu, který se objevil v krajině kolem Jeruzaléma, Spása všech národů, Pán a pomazaný Král od věčnosti, Bůh všeho stvořeného, všech lidí a všech bohů, dobrých i zlých!

2 Ó, můj Bože, ó, můj Pane, kterýž jediný naplňuješ moje srdce a Jsi souhrnem všech mých myšlenek! Vím sice už z Tvého prvního, nejmilostivějšího dopisu, že se s Tebou dle Tvého vlastního, nepochopitelného rozhodnutí musí stát všechno, co s Tebou zlí jeruzalémští Židé mají v úmyslu učinit.

3 Dovedu si také nejasně představit, že to všechno tak být musí. Ale že se, viděno z mé lidské stránky, tomu vzpírá moje, Tebe nade všechno milující srdce, to jistě pochopíš, ó, Pane, ještě lépe než já, slabý člověk. Že však mám podstatný důvod Tobě, ó, Pane, tak psát, potvrdí v mém dopise následující.

4 Hleď, já jako římský vasal a blízký příbuzný Tiberia, který je v Římě císařem (césarem), mám v Jeruzalému své věrné římské pozorovatele, kteří obzvláště ostře sledují tamní nadmíru domýšlivé kněze. Tito moji pozorovatelé mne přesně zpravili o tom, co tito pyšní, zpupní kněží a farizeové mají v úmyslu s Tebou učinit.

5 Nechtějí Tě jen, jak je jejich zvykem, ukamenovat nebo spálit; ne, to je jim příliš málo, nýbrž na Tobě jako na příkladu chtějí spáchat nejnelidštější ukrutnost. - Slyš, ó, Pane! Tyto bestie v lidské podobě Tě chtějí přibít ostrými hřeby na kříž a nechat Tě na něm viset tak dlouho, až bys zemřel za strašlivých bolestí na kůlu hanby! A tento mistrovský kousek lidské zloby hodlají uskutečnit při brzy nadcházejících slavnostech velikonoc!

6 Pane, ať je tomu jakkoliv - mne to však pobuřuje až do hlubin nitra! Vím, že Tě tyto naprosto smyslné a panovačné bestie nechtějí zabít proto, že se před lidem prohlašuješ za jejich přislíbeného Mesiáše. Ó, o to by se tato kněžská havěť hyen starala pramálo! Neboť vím až příliš dobře, že sami v sobě nevěří ani v Boha a tím méně v Tebe, a že z rouhání se Bohu si mezi sebou dělají pramálo.

7 Já však mám docela jiný plán! - Hleď, ty bestie vědí, že jsou z Říma pro své tajné pikle pozorovány očima Arga. A bystrozraký Pilát prohlédl už v minulém roce takový pokus vysokých kněží o povstání, jakkoliv bylo pečlivě připraveno, a dal, jak víš, při slavení svátku kolem pětiset chudých, ale také majetných na nádvoří zatknout a ihned stít, většinou bohužel Galilejských, čímž pochopitelně vyvolal nepřátelství Herodesa, protože to postihlo převážně jeho poddané.

     8 Tento příklad silně otřásl myslí kněží. Aby tuto nemilou chybu napravili, vybrali si nyní Tebe, chtějí Tě před Pontiem obvinit jako rebela proti státu a označit za hlavního vůdce povstání z minulého roku, aby se tak opět ospravedlnili před římským dvorem, odvrátili tak od sebe římské nepříjemné oči Arga a kuli pak opět snadněji své velezrádné plány, což. se jim však v žádném případě nezdaří. Ty přece to vidíš i bez tohoto mého dopisu sám a nekonečně lépe, že je Řím prohlédl do morku kostí.

9 Přeješ-li si, ó, Pane, službu ode mne, Tvého nejvroucnějšího přítele a zbožňovatele, vyšlu ihned s tou zprávou spěšného posla do Říma i k Pontiovi. A ručím Ti za to, že tyto bestie padnou ihned do jámy, kterou Ti připravili!

10 Avšak, protože Tě, ó, Pane, příliš dobře znám a také vím, že Ti žádné rady člověka není zapotřebí, učiníš jistě to, co uznáš za vhodné. Já však jako člověk jsem považoval za svou nutnou povinnost podat Ti věrnou zprávu o věci, jak to s ní navlas přesně je - spojenou s mým nejvroucnějším díkem za Tvou milost, jež Jsi mně i mému národu prokázal.

11 Ó, Pane, dej mi vědět, co pro Tebe zde mám učinit! - Tvá po všechny časy svatá vůle ať se stane!

 

Poslední odpověď Pána Ježíše.

1 Slyš, Můj milovaný synu a bratře Abgare, je tomu všemu přesně tak, jak jsi Mne o tom zpravil. Ale přesto se tak všechno se mnou stát musí, protože jinak by žádný člověk věčně nemohl dosáhnout věčného života ­což nyní pochopitelně nechápeš, ale v krátké době jako velké tajemství pochopíš.

2 Proto nepodnikej prozatím Mně nabízené laskavé kroky k Mému ospravedlnění. Neboť by přinesly málo plodů tam, kde vládne věčná moc Otce, který jest ve Mně a z Něhož Jsem jako člověk vzešel.

3 Můj kříž, na který budu přibit, nechť Tě neděsí! - Neboť hleď, právě tento kříž má být pro všechny budoucí časy základním kamenem Říše boží a současně branou do ní!

4 Já však budu jen po tři dny mrtev v těle. Třetího dne však jako věčný vítěz nad smrtí a peklem opět vstanu z mrtvých a Můj všemohoucí soud postihne všechny pachatele zla.

5 Pro ty však, jež jsou Mého srdce, otevřu potom bránu nebes do široka před jejich očima!

6 Až však v několika málo dnech uvidíš Slunce za dne zcela zatemnělé, pak pomni, že Jsem Já, Tvůj největší přítel a bratr, na kříži zemřel! - Ale nepolekej se toho! Neboť to všechno se tak stát musí, a Mým nebude přesto zkřiven ani vlásek.

7 Jakmile však vstanu z mrtvých, dostane se Ti v témže okamžiku znamení, podle něhož Mé zmrtvýchvstání ihned poznáš!

8 Má láska, milost, Mé požehnání s Tebou, Můj milý bratře Abgare! - Amen.


Komentování tohoto článku je vypnuto.