Človek, láska a rakovina

Napsal Zenavesvetle.cz (») 3. 2. 2013 v kategorii Duchovní příčiny nemocí, přečteno: 1549×

Rakovina je odrazem dnešní doby, v níž člověk myslí často jen na sebe, a je ochoten pro své sobecké cíle ostatní obětovat. Podobně se chovají i rakovinné buňky. Rakovina a láska jsou si velmi podobné. Nevěříte?

Lásku nic nezastaví, tak jako ani rakovinu. Láska je schopna obětovat vše, i rakovina klidně obětuje tělo a lidský život. Láska nezná hranic, stejně jako rakovina přesahuje hranice jednotlivých orgánů. Rakovina je totiž důsledek nedostatku skutečné lásky, která se přesunula do nesprávné roviny - do roviny fyzické. Člověk v takové materiální rovině hledá za skutečnou lásku náhradu. Dokonce lidé, kteří na tuto nemoc onemocní, bývají často považováni za dobré ale místo lásky většinou jiným dávají pouze věci. Jsou dobří podmíněně, neboť takovým "trikem" chtějí získat přízeň a lásku jiných. Vděčnost jiných mylně považují za lásku; potřebují ji na oklamání sebe,  že je vše v pořádku, a že všechny kolem milují. A protože tento omyl nejsou schopni vidět, život jim ho ukáže na jejich vlastním těle.

Přes to všechno je láska silnější než rakovina, protože jako jediná dokáže tuto nemoc vyléčit. Jak je to možné? Jedině láska dokáže napravit anomálii odtržení se od celku. Když člověk najde cestu k celku, pak i buňky jeho těla, které si začaly budovat svět samy pro sebe, podobně jako "majitel" těla, začnou sloužit ve prospěch celku a člověk se uzdraví. Příznačné je, že lidské srdce, které je symbolem lásky, bývá napadené rakovinou jen velmi zřídka. Děje se tak asi proto, že srdce svou činností zabezpečuje rozvod okysličené krve do celého těla a stará se o něj jako o celek.

Tělo je projekcí ducha a každá neláska k životu se na něm projeví; buďme tedy za nemoc vděční - ukazuje nám to, co nevidíme a umožňuje nám tak najít cestu ke ztracené harmonii. Neboť nemoc ducha je daleko nebezpečnější, než nemoc těla.

www.poznanie.sk

 



Komentování tohoto článku je vypnuto.