Emanuel Swedenborg

Jednou jsem ve světě duchů zaslechl jakousi velkou vřavu. Bylo tam shromážděno na tisíce duchů, kteří křičeli: „Potrestejte je ! Potrestejte je !" číst dál

Každý ví, že všechny skutky a veškerá činnost člověka vychází z jeho vůle a myšlenek; v opačném případě by aktivita člověka nebyla ničím jiným než mechanickým pohybem jako u loutky. číst dál

Nebýt toho, co Pán učinil, nikdo by nemohl být spasen, neboť pokud Pán neodstraní pekla, jsou stále u člověka přítomna a mají nad ním nadvládu – a On je odstraňuje do té míry, do které člověk odpírá zlu. číst dál

Hned zpočátku bychom měli říci, že člověk může získávat bohatství a shromažďovat majetek tak dalece, jak mu to příležitost dovolí, pokud toho nedosahuje lstí a podvody; a že může užívat výtečných jídel a pití, pokud na tom nezakládá svůj život; číst dál

Jednou jsem se podíval do světa duchů a na nějaké louce spatřil několik mužů oblečených podobně jako lidé ve světě. To mi prozradilo, že nedávno přišli ze světa. číst dál

„Veškerá svoboda je věcí lásky a pohnutky, protože co člověk miluje, to také činí. Protože svoboda je věcí lásky, je i zdrojem života a radosti každého jednotlivce. číst dál

„Člověk by nemohl být přetvořen, jestliže by nebyl svobodný, protože se narodil do všech druhů zel, jež - aby mohl být spasen -  nejprve musí být odstraně­na. Ona však nemohou být odstraněna dří­ve, než je člověk v sobě spatří a uzná, že v něm jsou, a poté je odmítne, a nakonec se od nich odvrátí. Teprve pak jsou odstraněna. číst dál

Společenství andělů se nazývá nebem, neboť andělé nebe vytvářejí. Přesto nebe v celku i v jednotlivostech vytváří ve skutečnosti Božství, plynoucí od Pána, jež vplývá k andělům a je jimi přijímáno. Božstvím, z Pána vyplývající, je dobro lásky a pravda víry. Nakolik tedy andělé přijímají od Pána dobro a pravdu, natolik jsou anděly a natolik jsou v nebi. číst dál

Nejprve je nutno vědět, kdo jest Bůh nebe, neboť na tom závisí vše ostatní. V celém nebi nikdo jiný není za Boha nebe uznáván, nežli samotný Pán. Mluví se tam o Něm totéž, co On sám učil, že On a Otec jedno jest; že Otec jest v Něm a On v Otci; že kdo Jeho vidí, Otce vidí a že veškerá svatost od Něho pochází, Jan 10: 30, 38; kap. 14: 10, 11; kap. 16: 13,-15. číst dál

Lidský rozum nemohl by pochopit nic božského, ba ani duchovního, kdyby nebyl od Pána osvícen. Proto Slovu rozumí pouze ti, kteří jsou osvíceni. číst dál

Na předcházejících stránkách jsme dokázali, že pokud by se člověku jeho život nejevil tak, jako by žil sám ze sebe, a proto jako by i myslel, chtěl, mluvil a jednal jakoby sám ze sebe, ne­byl by lidskou bytostí. číst dál

Pokud si připomeneš vše, co znáš, podrobíš to svému intuitivnímu vhledu a za určitého povznesení ducha začneš zkoumat, co je obecným principem všeho existujícího, můžeš dospět k jedinému možnému závěru: že touto univerzální skutečností je Láska a Moudrost. číst dál

Celé nebe se dělí na různá společenství podle jednotlivých podob lásky; stejně tak i peklo a svět duchů. Nebe se však dělí na společenství podle rozdílů nebeských lásek; peklo podle rozdílů pekelných lásek; a svět duchů podle rozdílů jak nebeských, tak pekelných lásek. číst dál

Zákon Božské Prozřetelnosti praví, číst dál

Jelikož předvídání budoucnosti ničí samo lidství, jehož podstatou je jednat svobodně a podle rozumu, nikomu není dáno znát budoucnost. Každý však může o budoucnosti rozumně uvažovat. Tím uvádí rozum se všemi jeho silami v život. číst dál

Neboj se, neboť Bůh slyšel hlas dítěte. To označuje naději na pomoc, což je zřejmé z významu slov „neboj se“: nezoufat si, neboť když je odstraněn strach, je přítomna naděje; a z obratu „slyšet hlas dítěte“ označujícího pomoc. (...) číst dál

Vše ve vesmíru, co je podle Božského řádu, se vztahuje k dobru a pravdě. V nebi a na světě neexistuje nic, co by se nevztahovalo k těm dvěma. Příčina je ta, že jak dobro, tak pravda vycházejí z Božství, z něhož pochází všechno. číst dál

Božská moudrost je v nebesích, před zrakem andělů, viděna jako světlo. číst dál

Synem člověka se rozumí Pán jako Slovo, protože i proroci byli nazýváni syny člověka. číst dál

U Jana čteme: číst dál

Později jsem se zeptal, kde bych mohl nalézt ty nejbystřejší učence vyznávající božskou Trojici ve třech osobách. Přistoupili ke mně tři muži, které jsem následně takto oslovil: „Jak můžete rozdělovat božskou Trojici do třech osob a tvrdit přitom, že každá osoba je sama o sobě čili jednotlivě Bůh a Pán? Není tím vaše ústní vyznání, že Bůh je jeden, vzdáleno od toho, co si myslíte, tak jako jih od severu?“ číst dál

Pán řekl Tomášovi: Že jsi Mě viděl, věříš. Blahoslaveni, kteří neviděli, a uvěřili. (J 20,29)  číst dál

U lidí, kteří uznávají mnoho bohů namísto jednoho, není žádný aspekt církve soudržný. Člověk, který svou vírou uznává a v srdci uctívá jednoho Boha, je ve společenství svatých na zemi a ve společenství andělů v nebesích. Tato uskupení nazýváme společenstvími a skutečně jimi jsou, neboť se nacházejí v jednom Bohu a jeden Bůh je v nich. Titíž lidé jsou také ve spojení s celým andělským nebem a odvažuji se říci, že i s každým tamním jednotlivcem. Všichni jsou totiž jako děti a potomci jednoho rodiče s natolik podobnými myslemi, zvyky a vzhledem, že se vzájemně poznávají. číst dál

Ti, jejichž víra je oddělená od lásky k bližnímu, se v knize Zjevení míní drakem. (Zjevení Janovo) číst dál

Ti, kteří neuznávají Boha, jsou vyloučeni z církve a odsouzeni. Lidé, kteří neuznávají Boha, jsou vyloučeni z církve, protože podstatou církve je Bůh, a božské pravdy, jež nazýváme teologické, vytvářejí strukturu církve. Popírání Boha je tudíž popíráním všeho, co s církví souvisí. A právě toto popírání je tím, co člověka vylučuje - on se tedy vylučuje sám. Bůh nevylučuje nikoho. číst dál

Ve světě existuje mnoho jevů, které mohou náš rozum - je­-li tomu nakloněn - přivést k pochopení a závěru, že Bůh existuje a že je jeden. Tato pravda může být potvrzena nesčetnými jevy viditelného světa. Vesmír je totiž jako jeviště, které nám neustále přehrává důkazy, že Bůh existuje a že je jeden. číst dál

34. S každým zůstává po smrti jeho láska číst dál

Každá složená věc musí záviset na jednom zdroji, jinak se rozpadne - což musí uznat každý se zdravým rozumem, i když není nábožensky orientovaný. číst dál

Na celém světě proto není jediný národ, který by měl náboženství a zdravý rozum, a neuznával přitom Boha a skutečnost, že je jeden. Z božského vlivu do lidských duší, jak jsme o něm hovořili výše, vysvítá, že každý člověk má jistý vnitřní hlas, který mu říká, že Bůh je a je jeden. číst dál