DOBRO A PRAVDA

Napsal Zenavesvetle.cz (») 9. 3. v kategorii Emanuel Swedenborg, přečteno: 90×

 

Vše ve vesmíru, co je podle Božského řádu, se vztahuje k dobru a pravdě. V nebi a na světě neexistuje nic, co by se nevztahovalo k těm dvěma. Příčina je ta, že jak dobro, tak pravda vycházejí z Božství, z něhož pochází všechno.

Z toho je jasné, že pro člověka není nic užitečnějšího než vědět, co je dobro a co pravda, a jak se to vztahuje k onomu, a jak se to s oním spojuje. Nejvíce to však potřebuje člověk církve, neboť stejně jako se všechny věci nebe vztahují k dobru a pravdě, se k nim pojí i věci církve, neboť dobro a pravda nebes jsou dobrem a pravdou církve. To je také příčina, proč se začalo (zde) dobrem a pravdou.

V souladu s božským řádem mají být dobro a pravda spojeny, nikoliv odloučeny, aby byly jedno a nikoli dvě, neboť svázány vycházejí z Božství a spoutány jsou v nebi. Mají být tudíž spojeny i v církvi. Svazek dobra a pravdy se v nebi nazývá nebeským manželstvím, neboť v tomto manželství tam jsou všichni. Z toho vyplývá, že ve Slově nebe bývá přirovnáno k manželství, a že Pán sluje ženichem a chotěm, nebe pak nevěstou a chotí, a podobně i církev. že nebe a církev jsou tak nazývány, má svůj původ v tom, že ti, kdož tam jsou, přijímají Božské Dobro v pravdě.

Veškerý rozum a moudrost, jež mají andělé, vznikají z tohoto manželství, a žádné z dobra odloučeného od pravdy, nebo z pravdy odloučené od dobra. Totéž se týká lidí církve.

 

Jelikož se spojení dobra a pravdy podobá manželství, je zjevné, že dobro miluje pravdu, a naopak, že pravda miluje dobro, a že každé z nich touží být spojeno s tím druhým. Člověk církve, který takovou láskou a touhou neoplývá, v nebeském manželství není. Církev v něm tudíž ještě není, neboť ji tvoří spojení dobra a pravdy.

 

Dobro je různé, ve všeobecném smyslu existuje duchovní a přírodní dobro. Oboje je spojeno v pravém morálním dobru. Stejně jako s dobry je to s pravdami, neboť pravdy jsou příslušností dobra a jeho formami.

 

Podobně jako je tomu s dobrem a pravdou, je tomu se zlem a lží. Jako se vše ve vesmíru, co je v souladu s božským řádem, vztahuje k dobru a pravdě, tak i vše, co se mu příčí, se vztahuje ke zlu a nepravdě. Dále, jako dobro miluje spojení s pravdou a naopak, zlo miluje spojení s nepravdou a naopak. A ještě dále, stejně jako se veškerý rozum a moudrost rodí ze spojení dobra, a pravdy, i veškeré bláznovství a pošetilost se rodí ze spojení zla a nepravdy. Spojení zla a nepravdy se nazývá pekelným manželstvím.

 

Z toho, že zlo a nepravda jsou opakem dobra a pravdy vysvítá, že pravda nemůže být spojena se zlem, a rovněž tak dobro s nepravdou a zlem. Jestliže se pravda připojí ke zlu, není již pravdou, nýbrž nepravdou, jelikož je zfalšována. Pokud se dobro připojí k nepravdě zla, není již dobrem, nýbrž zlem, jelikož je poskvrněno. Ale nepravda nepocházející ze zla může být s dobrem spojena.

Nikdo, kdo z přesvědčení a života setrvává ve zlu a z něho v nepravdě, nemůže vědět, co je dobro a pravda, neboť věří, že jeho zlo je dobrem. Proto také věří, že jeho nepravda je pravdou. Každý, kdo z uvědomělosti a života je v dobru a z něho v pravdě, může chápat, co je zlo a nepravda. Je to důsledek faktu, že veškeré dobro a jeho pravda jsou svou podstatou nebeské. Byť by ve své podstatě nebeské nebyly, přece jen jsou nebeského původu. Veškeré zlo a jeho nepravda jsou ve své podstatě pekelné, i to, co ve své podstatě pekelné není, je pekelného původu. Všechno nebeské je ve světle, ale všechno zlé je v temnotě.

 

Emanuel Swedenborg - NOVÁ DOBA


Komentování tohoto článku je vypnuto.