Jedinost Boha 3

Napsal Zenavesvetle.cz (») 7. 6. v kategorii Emanuel Swedenborg, přečteno: 65×

Do lidských duší vplývá univerzální povědomí, že Bůh existuje a že je jeden. Existuje vliv od Boha na lidi. Projevuje se uznáním všech lidí, že každé skutečné dobro, které je v nás a které konáme, je od Boha. Totéž platí i pro vše, co souvisí s láskou k bližnímu a vírou. Proto čteme: „Člověk si nemůže nic přisvojit, není­-li mu to dáno z nebe,“ (Jan 3:27) a Ježíšova slova: „Beze Mne nemůžete činit nic,“ (Jan 15:5) - tedy nic, co má vztah k lásce k bližnímu a víře.


Tento vliv vniká do našich duší, protože duše je naší nejniternější a nejvyšší součástí. Vliv od Boha nejprve zasahuje zde a pak sestupuje do nižších prvků a oživuje je v závislosti na naší otevřenosti pro tento vliv. Pravdy, které se stávají součástí naší víry, sice tím, že jim nasloucháme, vstupují do naší mysli v úrovních pod duší a jsou jí vštěpovány; pouze nás však připravují k přijímání toho, co plyne od Boha skrze naši duši. Kvalita této přípravy určuje kvalitu našeho přijímání a přetvoření naší přírodní víry ve víru duchovní.

Představa, že je jeden Bůh, plyne do našich duší od Boha, protože vše, co je božské, v celku i v každém detailu, je Bůh. A protože vše, co je božské, spolu vzájemně souvisí jako jeden celek, vdechuje nám to nutně představu jednoho Boha. Tato představa neustále sílí, jak nás Bůh pozvedá do světla nebe. V andělském světle se andělé nemohou přinutit k tomu, aby vyslovili „bohové“. Proto když hovoří, každá jejich věta vždy končí stejným přízvukem - příčinou tohoto fenoménu je vliv plynoucí do jejich duší, že je jeden Bůh.

Avšak i když do všech lidských duší vplývá představa jednoho Boha, myslí si mnozí z nás, že je Jeho božství rozděleno na více bohů sdílejících jednu podstatu. Je tomu tak proto, že tento vliv sestupuje dolů a nabývá forem, které spolu nesouvisí, a právě tyto formy navozují rozdíly, jak je tomu u každého předmětu třech přírodních říší. Stejný Bůh, jenž dává život nám lidem, dává život i všem zvířatům. Je to tedy přijímající forma, jež způsobuje, že zvíře je zvířetem a člověk člověkem. Obdobně se děje s člověkem, když uvádí svou mysl do formy některého zvířete. Slunce vplývá stejným způsobem do každého stromu, ale jeho vliv se liší podle konkrétní formy stromu. Slunce také vplývá stejně do vinné révy jako do trní, ale je­-li trní naroubováno na révu, vliv se zvrátí a dál již pokračuje v souladu s formou trní.

Něco podobného se děje také v nerostné říši. Světlo plynoucí do diamantu je stejné jako světlo plynoucí do vápence; jedním však prozařuje, zatímco ve druhém je pohlceno.

Naše mysli se liší svými formami, jež jsou vnitřně duchovními v závislosti na naší víře v Boha a našem životě od Boha. Tyto formy se stávají průsvitnými a andělskými, když věříme v jednoho Boha, ale stávají se temnými a zvířecími, když věříme ve více bohů, což je téměř totéž jako nevěřit v žádného Boha.

Emanuel Swedenborg  -  Pravé křesťanství 


Komentování tohoto článku je vypnuto.