HISTORIE LIDÍ NA PLANETĚ ZEMI I.

Napsal Zenavesvetle.cz (») 26. 8. v kategorii Nové zjevení Pána Ježíše Krista, přečteno: 77×

1.  ANDROGYNNÍ FÁZE - ADAM

 

 

Původní první lidské bytosti se na planetě Zemi objevily přibližně před 140 miliony roků. Před objevením se lidských bytostí nastal vývoj rostlinných a zvířecích životních forem, aby se umožnil rozvoj fyzických životních forem pro život nejvíce vhodných za podmínek, které byly tehdy pro planetu Zemi specifické. To znamená, že ani duchovně, duševně, emočně, intelektuálně, sexuálně či fyzicky lidské bytosti nevznikly z nižších životních forem a nevyvinuly se do forem vyšších jako výsledek evolučního řetězce. Z tohoto hlediska jsou teorie Darwinova a jeho následovníků úplně nesprávné. Tito padli do léčky, vychytrale NASTRAŽENÉ negativním stavem (jeden z mnoha ovládacích programů sil temna – pozn. zpracovatele).

 

O této pasti budeme za chvíli hovořit. Avšak i tradiční výklady doslovně verze Svaté bible týkající se příběhu Adama a Evy, jsou také zcela nesprávné. To platí obzvláště tehdy, když se lidé vedou k víře, že na počátku stvořil Bůh jednu samotnou lidskou bytost, kterou nazval Adamem, a později, jelikož byl ubohý Adam samotou unuděn k smrti, se Bůh rozhodl dát mu pomocníka, ženu – druhou samotnou lidskou bytost. Takže tu máme dvě jednotlivé osoby, z nichž dle předpokladu povstalo veškeré lidstvo. Co tyto záležitosti skutečně znamenají, krátce probereme v další kapitole.

 

První pravé lidské bytosti byly PŘÍMÝM NADĚLENÍM ŽIVOTA od NEJVYŠŠÍHO a Nejvyšším do fyzické formy Jím/Jí za tímto účelem stvořené. Tato forma byla uzpůsobena dle prototypu, který se tehdy na Zemi ustanovil. Byla to nejvíce vhodná a životaschopná forma za podmínek tehdy existujících. Tato fyzická forma byla do jisté míry vzdáleně podobná tehdy existujícímu opici podobnému tvoru (ale ne opici, jak ji známe dnes). Tato podobnost pak vědce mylně vedla k víře, že lidští tvorové se vyvinuli z opic, ve skutečnosti se ale první lidé na planetě Zemi ani fyzicky nijak nevyvinuli do své současné fyzické podoby ze žádné zvířecí formy.

 

První lidské bytosti, které se na této planetě objevily, se neobjevily v dimenzi, kterou známe, či které jsme si vědomi. Byla to odlišná Země, existující ve zcela odlišné a nám zcela neznámé dimenzi. Tato dimenze měla – a po všechny časy má – PŘÍMÉ SPOJENÍ s veškerým Stvořením, které sestává z pravého duchovního světa, pravého intermediálního světa a pravého fyzického světa.

 

První původní lidské bytosti byly jen velmi málo podobné tomu, jak nyní vypadáme a fungujeme. Neměly vůbec hlasivky. Komunikace mezi prvotními jedinci byla přímá, na úrovni jejich Niterné mysli, bez potřeby mluvit slyšitelná slova. Místo toho komunikovali ideami, čistým myšlením, pojmy a obrazy. Zevně vzato, žili v tichém světě. Také rostlinný a zvířecí život té doby se nijak nepodobal dnes známému rostlinnému a zvířecímu životu. Na Zemi tehdy existovaly jen pozitivní, krásné a mírumilovné formy života.

 

Fyzický vzhled prvních lidí byl zcela odlišný od našeho. Byli to obři ohromných rozměrů. Ze svých těl nevyměšovali moč a výkaly či jakékoli odpady, jak to činíme my. Cokoli zkonzumovali ve formě potravy a nápojů, bylo stoprocentně využito – proměněno v čistou fyzickou energii, aniž to zanechalo jakoukoli stopu po dopadu. Jestliže došlo k nadužívání něčeho ve formě potravy či nápoje, v žaludku a jiných oblastech těla se to transformovalo do zásobní energie. Tato energie vyzařovala obvykle z osoby jako jasné světlo nejrůznějších barev, které bylo obvykle doprovázeno krásnou sršící vůní.

 

Od samého počátku byli první lidé stvořeni Nejvyšším do plně vyvinutých forem, jako plně znalí dospělí lidé. Tehdy se nerodily nevědomé děti. Noví lidé se objevovali, jak bylo třeba, když a kde bylo potřeba, z přímého nadělení a tvůrčího úsilí Nejvyššího. Neexistovalo žádné fyzické rození dětí.

 

Sexuální styk se nevyžadoval kvůli rozmnožování, ale udržoval se výhradně kvůli potěšení, vzájemnému sdílení a výměně všeho, co každý s opačnými sexuálními rysy měl a pociťoval. V každém případě byl sexuální styk obzvláště využíván jako prostředek k získání většího poznání Nejvyššího, jiných a sebe sama s jediným účelem na mysli: Pro vzájemný prospěch, všeobecné blaho, sdílení a užitek pro všechny. Tehdy neexistovaly žádné negativní, nízké, sobecké, vlastnické, žárlivé, zlé či jiné protivné myšlenky, pocity či touhy. Tehdy pro ně nebyla znalost a praxe negativního stavu ani zahájitelná, ani myslitelná. První lidé byli stvořeni Nejvyšším v plnosti duchovního, duševního a fyzického i vědeckého poznání, které jim bylo doposud k dispozici z celého Stvoření. Tito prvotní lidé vlastnili veškeré znalosti a všechnu moudrost všech vesmírů a veškerého člověčenstva ve Stvoření Nejvyššího. Neexistovala žádná neznalost či žádné nevědomé procesy, stavy a kondice nebo nevědomá mysl. Vše v lidské mysli bylo VĚDOMÉ, ZŘEJMÉ A JASNÉ. Žádné nemoci, potíže, infekce či jakékoli jiné nepříjemné, negativní a smrtelné stavy či podmínky tehdy neexistovaly. Délka pozemského života prvních lidí byla přibližně 5 000 let. Když někdo splnil účel svého bytí na této planetě, prostě zanechal své fyzické tělo a odešel do duchovního světa, aby pokračoval ve svém věčném životě duchovního růstu a pokroku. Neexistovala žádná smrt, jak ji známe ze současnosti.

 

Na planetě Zemi bylo původně asi 4 miliony lidí současně naděleno životem. O těchto prvních čtyřech milionech lidí se souhrnně zmiňuje Svatá bible jako o „Adamovi“. Jejich stav a podmínky jsou popsány v biblických symbolických pojmech jako Adamův život v zahradě Eden, dříve než byla stvořena Eva z jeho žebra.

Toto původní a ryzí rozpoložení člověčenstva trvalo asi 20 000 let.

Petr D. Francuch: Kdo jsi a proč jsi zde?

 


Komentování tohoto článku je vypnuto.