Zjevení o zjevovateli „Kurzu zázraků“

Napsal Zenavesvetle.cz (») 27. 5. v kategorii Nové zjevení Pána Ježíše Krista, přečteno: 108×

 

„Ačkoli byl tento článek napsán v r. 1984, jeho relevantnost a nadčasovost v nyní-a-zde se stane zřejmou v procesu jeho čtení.

V posledních letech přineslo plody populární duchovní hnutí, které se u mnoha lidí stalo velmi úspěšným. Toto hnutí přijalo duchovní filosofii obsaženou ve stech dílech „Kurzu zázraků“. Tato kniha byla poprvé publikována v r. 1975. Od té doby se těšila dvanácti po sobě jdoucím vydáním (do r. 1984) a stala se dobře známou po celém světě mezi profesionály i laiky. Referovalo se o mnoha úspěších jako výsledku aplikace principů obsažených v „Kurzu zázraků“.

Mnozí lidé se ptají, jak „Kurz zázraků“ chápat ze stanoviska Nového zjevení. Někteří lidé, kletí jsou obeznámeni s oběma filosofiemi, jsou ochotni tvrdit, že existují pozoruhodné podobnosti mezi „Kurzem zázraků“ a Novým zjevením a mezi jejich metodologickými nástroji.

Není náhodou, že formulace a rozvoj „Kurzu zázraků“ nastaly přibližně ve stejnou dobu, kdy počaly první kroky přenosu Nového zjevení ve formě vývoje principů duchovní hypnózy.

Jak se již ukázalo mnohokráte před tím, a obzvláště v první kapitole knihy „Hlavní ideje Nového zjevení“, je každé nové zjevení doprovázeno současným pseudo-novým zjevením zfabrikovaným v peklech. Jednou z tendencí, tohoto pseudozjevení, je používat a v sobě obsahovat mnohé ryzí a původní ideje Nového zjevení, aby se falzifikovaly, zvrátily a zkreslily jeho nejdůležitější, nejzávažnější a kritické ideje a pojmy. Taková je povaha negativního stavu - převzít všechny ideje a pravdy a použít je způsobem, který slouží jeho účelu, to jest jeho věčnému pokračování a rozkvětu.

Vzhledem k důležitosti záležitosti probírané v tomto článku byl před jakýmkoli pokusem o zhodnocení pravého zdroje a obsahu „Kurzu zázraků“ předložen duchovnímu světu a obzvláště Pánu Ježíši Kristu požadavek, aby se zjevila pravda a odhalil pravý zdroj této filosofie.

Odpovědí na tento požadavek bylo to, že se nám radí podrobit obsah „Kurzu zázraků“ duchovnímu testu, jak je popsán v první kapitole knihy „Hlavní ideje Nového zjevení“. Tento test byl proveden a vyšel z něj alarmující výsledek. Aby se zajistilo, že se nejedná o myšlení dle přání tazatele, byly výsledky testu předloženy Pánu Ježíši Kristu k ověření. Byly plně potvrzeny a nezávisle podepřeny Pánem Ježíšem Kristem a Vysokou radou Nové nebeské společnosti. Pro vaše uvážení se vám výsledek tohoto testování sděluje v následujících osmi bodech:

(1)

Z celkového obsahu prvního dílu „Kurzu zázraků“ je zřejmé, že ten, kdo zde hovoří, nazývá sebe Kristem. Můžeme z toho tedy vyvodit, že autor „Kurzu zázraků“ je takzvaný Kristus. V prvním dílu se jméno Pán Ježíš Kristus až na velmi málo výjimek nikdy neobjevuje pohromadě. To je překvapující, vezme-li se v úvahu 622 stran prvního dílu. To není v žádném případě náhoda. Jak víte, je jednou z hlavních ověřovacích zkoušek jakékoli filosofie to, jakým způsobem odráží pojetí přirozenosti Pána Ježíše Krista. To je nejdůležitějším a nejzávažnějším testem. Na tomto pojetí stojí a padá význam a důležitost jakékoli filosofické a duchovní koncepce.

Hlavní ideou Nového zjevení v tomto ohledu je, že jest pouze Jeden Nedělitelný Bůh, Kdož je Pán Ježíš Kristus, pravý Nejvyšší, Kdo učinil Své Božství lidským a následně Své Lidství Božským. Božské, jež bylo učiněno lidským, bylo nazváno Ježíš, a Lidské, jež bylo učiněno Božským a jež bylo sjednoceno a spojeno se samou esencí a substancí Pána Ježíše Krista ­Otcem - se nazývá Kristus. Pán Ježíš Kristus se tedy po svém oslavení, to jest po tomto kritickém sjednocení, stal pouze Jedním Nedělitelným Bohem. Neexistuje žádný jiný Bůh. Z tohoto zjevení je zřejmé, že pouze Pán Ježíš Kristus je tím Jedním, Kdo absolutně vidy Jest, a tudíž Ho/Ji nelze stvořit. Pouze On/Ona je Jedním, Kdož je nestvořen. Z tohoto zřejmého oddělování plyne, že obsah „Kurzu zázraků“ není zjevením pravého Pána Ježíše Krista.

(2)

Potíže, které má „Kurz zázraků“ s uváděním jména Pána Ježíše Krista pohromadě, jsou velmi zřejmé. Na str. 55 třetího dílu „Kurzu zázraků“ se říká: „Jméno Ježíše Krista je pouze symbol.“ Na str. 83 je jméno s pomlčkou: Ježíš pomlčka Kristus. Říká se zde: „...jméno Ježíše je jménem toho, kdo byl člověkem, ale uviděl tvář Krista ve všech svých bratrech a vzpomněl si na Boha. Tak se stal totožným s Kristem a již ne člověkem, ale jedním s Bohem.“  A na straně 85 téhož dílu se naznačuje, že Kristus, Syn Boží, byl stvořen Bohem. A v odpovědi na otázku na str. 83: „Je Ježíš Kristem?“ se kvapně odpovídá: „O ano, spolu s tebou.“

V tomto pojímání neexistuje původní spojení mezi Ježíšem a Kristem, ale úplná oddělenost, jako když jsou dvěma odlišnými osobami: Kristem - stvořením Boha - a Ježíšem ­prostým člověkem, který dovolil, aby do něj Kristus vstoupil a ztotožnil se s ním.

Toto pojetí odporuje již doslovnému smyslu Bible Svaté. V Evangeliu dle Lukáše, v kap. I, verši 31-32 čteme; „Hle, počneš ve svém lůně a porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš. On bude veliký a bude se nazývat Synem Nejvyššího; ... .“ Z tohoto textu je zřejmé, že to byl Ježíš, kdo měl být nazýván Synem Božím. Ježíš tedy nebyl obyčejným člověkem, jak by „Kurz zázraků“ rád věřil. Povšimněte si, prosím, že falzifikace a deformace směřuje proti Ježíši, a ne proti Kristu. Proč je tomu tak?  Pro, negativní stav je nejvíce nebezpečným pojetím, že Ježíš je pravá Esence Pána Ježíše Krista - Absolutní Božská Láska a Dobro - a že Kristus je pravá Substance - Absolutní Božská Moudrost a Pravda. Přijetí všech principů lásky a dobra, jak je představuje Ježíš, do vlastního života, znamená konec negativního stavu. Takový příjem transformuje recipienty a vytváří revoluční změny v jejich životech pouze v pozitivním smyslu. Proto negativní stav zoufale bojuje proti přijetí Ježíše jako pravého Boha.

Na druhé straně přijetí Krista jako Syna Božího nevytváří pro negativní stav žádné nebezpečí, neboť pravda (Kristus) bez lásky a dobra nemá sama o sobě život, a tudíž nemůže přinést žádné změny či odstranění negativního stavu z lidských životů. Kristus bez Ježíše nemá smysl a je prázdným pojmem. Ježíš bez Krista, na straně druhé, se nemůže náležitě projevit, protože je to moudrost a pravda, jež činí lásku a dobro hmatatelnou, přijatelnou a prožívatelnou. Takže jedině v Pánu Ježíši Kristu přebývá tělesně veškerá Božskost, jak naznačuje apoštol Pavel v Dopise Koloským, kapitola 9.

Ve všech třech dílech „Kurzu zázraků“ je tento nejdůležitější koncept přirozenosti Pána Ježíše Krista soustavně mrzačen, deformován a ničen. Takže obsah těchto tří dílů nemůže přicházet od pravého Pána Ježíše Krista.

(3)

V pojímání přirozenosti Pána Ježíše Krista v „Kurzu zázraků“ se vše zdá být postaveno do pozice vzhůru nohama. Na str. 85 třetího dílu čteme: „fetiš je projevem Ducha Svatého“ ... „Je hlasem Božím, a proto přijal formu. Tato forma není jeho realitou, kterou zná sám Bůh spolu s Kristem, jeho skutečným Synem, Kdo je jeho součásti.“ „Duch Svatý je stvořením jednoho Stvořitele.“

 

Nesprávnost tohoto tvrzení je velmi zřejmá. Říká se zde, že jeden Stvořitel stvořil Ducha Svatého a pak stvořil Krista, Svého skutečného Syna. Ježíš je pouze projevem tohoto stvořeného Svatého Ducha. Ježíš je tak extenzí stvořené síly či jinými slovy, je stvořením stvořeného, a nikoliv Stvořitele. To je velmi podružná role.

Tvrzení, že Ježíš je projevem stvořeného Ducha Svatého, odporuje již doslovnému smyslu Svaté Bible. V Evangeliu dle Jana, kap. 20, verš 22 čteme: „On (to jest Pán Ježíš Kristus) na ně vdechl a řekl jim: „Přijměte Ducha svatého.““

Není z tohoto textu zřejmé, že Duch Svatý je projevem či pokračováním Pána Ježíše Krista, a ne opačně, jak by „Kurz zázraků“ chtěl, abychom uvěřili?  V kap. 7, verši 39 stejného evangelia v poslední větě tohoto verše čteme: „...neboť doposud nebyl duch svatý dán, protože Ježíš nebyl ještě oslaven.“ Oslavení Ježíše znamená učinit jeho Lidství Božským a sjednotit je samotnou podstatou, kterou je pravý Nejvyšší, zvaný Otec. Takto je z tohoto velmi zřejmé, že funkce Ducha Svatého může nastat pouze z úplného sjednocení Pána Ježíše Krista, to jest Jeho Božského lidství a Lidského Božství jako Jednoho Nedělitelného Boha.

Protože je veškeré pojímání pravé přirozenosti Pána Ježíše Krista zkresleno a vzhůru nohama, je zřejmé, že pravý Pán Ježíš Kristus není zjevovatelem „Kurzu zázraků“.

(4)

Po všech třech dílech „Kurzu zázraků“ se objevují mnohá nepřímá a jemná zkresleni, zvrácenosti a falzifikace. Dobrým příkladem takové vychytralé a nebezpečné mystifikace je sedmý výrok, zaznamenaný na straně 128 druhého dílu, kde se říká: „Má vůle je Boží,“ a pak: „Neexistuje žádná jiná vůle než vůle Boží.“ Na první pohled se na těchto výrocích nezdá nic nesprávného a každý by mohl od srdce souhlasit s výrokem, že „neexistuje žádná jiná vůle než vůle Boží“. Logika této věci nám ale říká, že když „má vůle je Boží“, pak existuje jen má vůle, a tudíž neexistuje žádná jiná než moje vůle sama. Následně neexistuje žádný jiný Bůh, ale jen já sám, což jinými slovy znamená, že každý čtenář je či může být bohem. Ohavnost a odpornost tohoto výroku je zřejmá. Mám se považovat za jediného Boha a neexistuje nic jiného než já. Solipsismus této filosofie (já jsem jediným středem vesmíru a neexistuje nic jiného než já) je velmi zřejmý. V tomto ohledu ovšem neexistuje vůbec žádný Bůh. Mám uctívat pouze sebe a má vůle je vším ve všem. Opakuje se, že se jedná o pozici vzhůru nohama. Principy pravého Nového zjevení nás učí, že správný a uspokojivý výrok v této věci není „Má vůle je Boží“, ale právě opačně: „Boží vůle je moje.“ A protože není jiné vůle než Boží, já jsem extenzí a procesem Boží vůle či Boha, Extenze a proces není totéž jako původce a zdroj této extenze a procesu.

Toto jsou dva zcela odlišné stavy. Takže já nemohu nikdy být Bohem a má vůle nemůže být nikdy vůlí Boží, protože jsem stvořený a nejsem Absolutní. Jestliže by se má vůle stala vůlí Boží, veškeré Stvoření by se zničilo, protože nemůže být udržováno z relativní kondice. Z této a podobných deformací je zřejmé, že pravý Pán Ježíš Kristus nemůže být autorem a zjevovatelem „Kurzu zázraků“.

(5)

Celkový obsah „Kurzu zázraků“ je překvapivě antifeministický. Neexistuje v něm ani jedna prostá zmínka o ženách, dcerách či ženství obecně. Je veskrze maskulinní. Jestliže by někteří z vás měli sklon věřit tomu, že jde o způsob vyjadřování a že maskulinní kategorie jsou zde použity jako všezahrnující, hluboce se mýlíte. To není náhodou. Máto přímý vztah k záležitosti toho, proč se v celém textu odděluje slovo Ježíš a Kristus a soustřeďuje se pouze na pojem a význam Krista. Není náhodou, že slovo Ježíš se ve všech třech dílech uvádí pouze několikrát, zatímco slovo Kristus se uvádí mnohokrát na každé stránce, Femininní princip Pána Ježíše Krista se buď zavrhuje či hluboce podceňuje nebo zcela neguje stejně tak, jak je tomu s obsahem a významem slova Ježíš.

To je nachystáno velmi vychytrale, podvodně a záměrně. Opakuje se ještě jednou, útočí se proti Absolutní esenci Pána Ježíše Krista čili Ježíšovi - to jest Absolutní Božské lásce a Dobru. Absolutno Božské lásky a Božského dobra ustanovuje Absolutní femininitu Pána Ježíše Krista a Ježíš je ztělesněním ženských principů, protože Její Božství (Ježíš) bylo učiněno lidským. Na straně druhé Absolutní Božská moudrost a Pravda Pána Ježíše Krista ustavuje Absolutní maskulinitu Pána Ježíše Krista a Kristus je ztělesněním maskulinních principů, protože Jeho Lidství (Kristus) bylo učiněno Božským.

Pán Ježíš Kristus představuje Absolutní věčné manželství všech principů Božské lásky i Dobra až po Božskou moudrost i Pravdu a principů Božské moudrosti a Pravdy až po Božskou lásku i Dobro. Čili Božské femininity až po Božskou maskulinitu a Božské maskulinity až po Božskou femininitu. Toto manželství je sjednocujícím principem veškerého Stvoření a udržuje veškerý život. Toto pravé pojetí Pána Ježíše Krista je smrtelným nepřítelem samého jsoucna a bytí negativního stavu, protože ten nemůže tento akt věčného manželství snést ani na okamžik. Proto kdokoli ve svém srdci a životě přijímá Pána Ježíše Krista v tomto správném pojetí jako jediného Boha v jsoucnu a bytí, osvobozuje se z pout a otroctví negativního stavu.

Proto se „Kurz zázraků“ shodně pečlivě a záměrně vyhýbá jakékoli diskusi o femininních principech a principech Pána Ježíše Krista. Nechce, aby lidé věřili v Pána Ježíše Krista jako jediného Boha a v manželství všech principů femininity a maskulinity v jednotě, jednosti, rovnosti a harmonii jejich funkcí. Vzhledem k jednostrannému postoji a pojetí „Kurzu zázraků“ nemůže tento být pravým zjevením od Pána Ježíše Krista.

(6)

Aby dále falšoval a zkresloval pravou přirozenost Nejvyššího, Kdož jest Pán Ježíš Kristus, „Kurz zázraků“ pečlivě a záměrně dezinterpretuje význam Druhého příchodu Pána Ježíše Krista. Na str. 439 druhého dílu čteme: „Druhý příchod Krista, který je jistý jako Bůh, je pouze opravou chyb a návratem zdravého rozumu.“ Smysl Druhého příchodu Pána Ježíše Krista zde citovaný (kniha ve skutečnosti hovoří o Druhém příchodu Krista, a nikoli o Druhém příchodu Pána Ježíše Krista) je jen velmi malým důsledkem, následkem a výsledkem pravého Druhého příchodu. „Kurz zázraků“ si zde záměrně počíná tak, aby se nekladl důraz na skutečný, základní a nanejvýš mystický a tajemný význam Druhého příchodu Pána Ježíše Krista a redukuje jeho smysl na jeho důsledky a následky. Takže závěr se stává prostředkem a prostředek se stává závěrem. Tento trend převládá v celém obsahu „Kurzu zázraků“.

Jedním z nejvýznamnějších pojetí či aspektů Druhého příchodu Pána Ježíše Krista je zjevení a následné poznání, uznání a přijetí skutečnosti, že Pán Ježíš Kristus je jediným pravým Bohem, Nejvyšším, Kdo má mnohá jiná jména, a že není jiného Boha a že On/Ona učinil Své Božství lidským a následné Své Lidství Božským, a že tedy pouze On/Ona je Jedním, Kdo Absolutně vždy jest. Poznání, uznání a přijetí těchto faktů o Pánu Ježíši Kristu v našich životech a srdcích nám otevírá dveře k osobnímu setkání s Pánem Ježíšem Kristem uvnitř nás, v naši pravé Niterné mysli, když vcházíme do nitra. Jako výsledek uznání tohoto faktu se následně odstraní všechny naše problémy, omyly, chyby, strádání, bláznivosti či cokoli, co máme v negativním smyslu, a jsme osvobozeni a volni od negativního stavu. Bez přijetí tohoto faktu, tedy bez Druhého příchodu Pána Ježíše Krista, není toto osvobození a tato volnost možná. Je tedy totálně devastující nepravdou, když „Kurz zázraků“ prohlašuje: „Tato slova je možno číst a mít z nich prospěch, aniž byste Ho (to jest Ježíše) přijali do svého života.“ (Str. 84 třetího dílu „Kurzu zázraků“.) To znamená, že nemáte přijímat či chtít přijímat Pána Ježíše Krista do svých životů, abyste se zbavili negativního stavu.

Z pohledu principů Nového zjevení je pravdou právě opak: Je nemožné vůbec cokoli učinit, aniž byste do svých srdcí a životů nepřijali Pána Ježíše Krista jako pouze Jediného Nedělitelného Boha. To je dalším důležitým významem Druhého příchodu Pána Ježíše Krista. Ze shora uvedených závěrů je zcela zřejmé, že Pán Ježíš Kristus není pravým zjevovatelem „Kurzu zázraků“.

(7)

Formální uspořádání „Kurzu zázraků“ je soustavně vzhůru nohama. Není náhodou, že vysvětlení nejdůležitějších pojmů a pojetí přicházejí až v samém závěru třetího dílu. Pravé Nové zjevení vždy počíná vysvětlením základních obecných principů a pojmů duchovnosti, Pána Ježíše Krista, života a lidí. Avšak v případě „Kurzu zázraků“ jsou formulovány nejprve podružné principy, čemuž předcházejí praktické nástroje jejich použití následované rozvinutými praktickými návody toho, jak je použít, a nakonec se končí objasňováním pojmů. Toto uspořádání je typickým metodologickým nástrojem negativního stavu. Proč je tomu tak?

Jak se uvádí na počátku tohoto článku, každá zfabrikovaná a deformovaná duchovní metodologie si bere původní a ryzí pravdy Nového zjevení a jeho metodologické nástroje a představuje je jako první. Když lidé tyto pravdy čtou jako první, jsou hotovi je pojmout, aniž si uvědomují, že padli do nebezpečné léčky. Poté, co použili metodologické nástroje a dosáhli nějakých pozitivních úspěchů (byť dočasných), jsou přesvědčeni o síle, pozitivnosti a dobrotě jim předkládané nové filosofie. Na závěr svého čtení a praktikování jsou již tak značně lapeni a zamotáni v síti falešného zjevení utvrzovaného jejich dočasně pozitivními zkušenostmi a výsledky, že považují za dané a zjevné, že má hodnotu vše ostatní, co se jim předkládá na samém konci, považujíce to za skutečnou pravdu. Takže spolu s ryzí pravdou přijímají také všechny nepravdy a deformace, považujíce je za pravé a ryzí. Vždyť působí-li předešlá pojetí dobře a zní věrohodně a pravdivě, musí být přece i zbytek stejný. Neuvědomují si zde, že falzifikované a zkreslené části jsou ty nejdůležitější, životně nejzávažnější a kritické pro jejich náležité úspěšné následování ve věčném životě a pro jejich pravý duchovní pokrok. Toho se vždy týkají ideje a pojetí o Bohu, Pánu Ježíši Kristu, Duchu svatém a podobných věcech. Tyto ideje jsou základem a bází, na nichž se buduje pravá duchovnost a z nichž je možná pravá změna a eliminace negativního stavu. Jestliže zničíte tuto základnu a bázi, ale ponecháte zbytek struktury nedotčen, co pak máte?  Nic, než krásnou budovu postavenou na písku - a jakmile ji popadne první bouře, zhroutí se a zcela rozpadne na prach.

Takto negativní stav chytá lidi do pasti. Dovoluje jim do jisté míry vnímat a přijímat pravdu, ale zkresluje samou základnu a bázi, ze které tyto pravdy vycházejí a na niž jsou postaveny a rozvinuty. Takto se netřeba ničeho obávat; a to je pro negativní stav velmi bezpečné, když napájí lidi všemi druhy pseudosprávných idejí a dočasně účinných praktik, neboť ví, že lidé nemají žádnou vhodnou základnu a bázi pro to, aby v jejich životech mohla nastat skutečná stálá změna a eliminace negativního stavu. Principem zde je: Poskytnout lidem sekundární a terciární ideje a praktiky pravého Nového zjevení, ale napadnout, podkopat, zvrátit, zfalšovat, nesprávně postavit, zavést a, je-li to možné, zničit či znemožnit to, aby lidé přijímali jeho primární ideje, na nichž je vše vybudováno a z nichž vše vyvěrá.

Takže lze mít nějaké pravdy obsaženy v těchto filosofiích, a přesto - protože zbytek jejich obsahu deformuje a falzifikuje nejzákladnější, nejzávažnější a nanejvýš kritické pojmy, které jsou základnou a bázi pro změnu a eliminaci negativního stavu - nedostanete se ve svém životě nikam. Pokud ano, bude to jen dočasně a následný pád vašeho způsobu bude zničující (když ne během tohoto pozemského života, tak poté).

Je zjevné, že účelem napsání „Kurzu zraků“ byla polapit lidi do pasti nejzazší likvidace tím, že se jim poskytne jistý přístup k idejím pravého Nového zjevení, zatímco se zároveň rozvrátí a zničí samotná jeho základna a báze, na níž jsou tyto ideje postaveny. Hlavním účelem tohoto zničujícího uspořádání je ovšem to, aby se lidé odváděli pryč od přijetí Pána Ježíše Krista v Jeho/Její Nové přirozenosti jako pouze Jednoho Boha Nedělitelného, pravého Nejvyššího, pouze Jediného, Kdož Absolutně vždy jest. „Kurz zázraků“ tedy v žádném případě není zjevením pravého Pána Ježíše Krista.

(8)

Jestliže je tedy vše, co bylo v uvedených osmi bodech řečeno, pravdou, kdo je tedy pravým zjevovatelem „Kurzu zázraků“?

 

Z hlediska výše uvedených skutečností je zřejmé, že jeho pravým zjevovatelem je Antikrist, který využívá principy pravého Nového zjevení a přináší své vlastní pseudozjevení, aby zničil a podkopal nejdůležitější principy Nového zjevení, které se vztahují k pochopení pravé přirozenosti skutečného Pána Ježíše Krista a všeho, co se k tomu vztahuje. Protože tento Antikrist hraje roli skutečného Pána Ježíše Krista, zjevuje se jako spasitel lidí, který hovoří těmito krásnými slovy zdánlivé lásky, moudrosti, provádějící vnější zázraky, znamení atd., aby polapil lidi v past víry v něho a jeho uznání. Jakmile lidé začnou v něj věřit a uznávat ho, tehdy pečlivě a vychytrale zničí veškerou a jakoukoli víru v pravého Pána Ježíše Krista a úplně zvrátí náležité chápání a přijetí pravého významu skutečného Nejvyššího, Pána Ježíše Krista a Ducha Svatého. Při provádění této vychytralé a podvodné deformace Antikrist doufá, že může ovládnout veškeré Stvoření a tuto planetu a ustanovit se jako jediný bezkonkurenční vládce všech a všeho. To je jeho hlavní účel. Proto přináší své vlastní zjevení tímto tak zdánlivě přijatelným a přitažlivým způsobem, jak se odráží v „Kurzu zázraků“.

Z předešlé rozpravy je zřejmé, jak je přijetí filosofie „Kurzu zázraků“ krajně nebezpečné. Zvrácením, falzifikací a likvidací správného pojímání pravé přirozenosti Pána Ježíše Krista prakticky anuluje význam a praktikování všech pozitivních konceptů a postupů, které by tyto tři díly mohly mít. Tímto se vám radí, abyste se touto filosofií nenechali svést. Jako vždy je samozřejmě na vás, abyste si obsah tohoto článku ověřili ve svém nitru.“

 

Korolaria Nového zjevení Pána Ježíše Krista


Komentování tohoto článku je vypnuto.