O lásce

Napsal Zenavesvetle.cz (») 12. 12. 2011 v kategorii Práce na svém vývoji, přečteno: 1105×


 

 

S láskou je nerozlučně spojený květ růže, vyrůstající z pěti lístků, jež ho obepínají. Pět ran utrpěl Kristus, ztělesnění Boží Lásky, než překonal smrt na kříži, a pátý je také měsíc květen, lidmi považovaný za měsíc mezilidské lásky.
 

Co bychom si tedy v symbolice čísla pět měli přát v tomto vzácném období, když na sklonku roku opět pronikne až do sfér pozemských hmotností, z věčného tepu oživující Boží síly, nový proud záření Lásky?

I.

Nejprve bychom si měli přát pokoru, protože bez ní by musel i ten nejodvážnější a nejvznešenější čin dobra zůstat zapomenut ve stínu našeho vlastního omezeného lidského já. Bez pokory bychom propadli pýše, a žel, ona by potom trpkým nápojem naplňovala číši našeho srdce namísto všemocného rubínového nápoje požehnání Nejvyššího.

II.

Dále bychom si měli přát nezištnost, neboť právě díky ní dokážeme vykonat ty činy dobra, na něž již jiným nezůstává síla, když je okolí přestane pozorovat a hrozí, že ztratí obdiv, který je nejednou pro ně jedinou motivací k činu.

III.

Když jsme získali pokoru a nezištnost, přejme si trpělivost. Proč? Protože pokud v životě nebudeme vědět jak dál a bude se nám zdát, že se svými problémy již nedokážeme úspěšně bojovat, potom díky trpělivosti jedno zcela určitě dokážeme – vytrvat. S vytrvalostí, která je nejvznešenější dcerou trpělivosti, přečkáme i ty největší životní bouřky, a když se jejich těžká mračna rozplynou pod blankytně modrou oblohou našich nových nadějí, můžeme opět usilovat k naplnění svých velikých životních cílů.

IV.

Po trpělivosti si přejme milosrdenství, protože jak sám Kristus zaslíbil ve svých blahoslavenstvích, blažení budou všichni ti, co jsou milosrdného srdce, neboť sami dosáhnou milosrdenství i odpuštění. I když je milosrdenství jen nepatrnou součástí všeobsáhlé Lásky, přece má mít v našich srdcích své nezastupitelné místo. Vždyť co jiného znamená být milosrdným, když ne překonat svoji vlastní zlovůli v povaze svého bližního?

V.

A na závěr si z celé duše přejme odpuštění, abychom si vždy dokázali dát novou šanci vstát, jestliže v sobě ještě nedokážeme skutečně probudit k životu ani jednu z těchto vzácných vlastností pravé Lásky.

Kéž ženy, nositelky jemných citů, dokáží z nitek jednotlivých vlastností lásky spřádat pro sebe ty nejskvostnější šaty a zlatá roucha; kéž z nich dokáží utkat košile pro své muže, aby je chránily na všech cestách daleko od teplého krbu domova.


 

 T.L.

 www.pre-ludskost.sk



Komentování tohoto článku je vypnuto.