„NIKDO NEPŘICHÁZÍ K OTCI NEŽ SKRZE MNE.“

Napsal Zenavesvetle.cz (») 2. 2. v kategorii SLOVO Pána Ježíše Krista, přečteno: 62×

V tomto verši má slovo „Otec“ docela jinou konotaci, než jakou má, například, v původní Modlitbě Páně. Zde označuje Absolutní stav Absolutní niternosti Absolutního uvnitř, z něhož všechno ostatní pochází. Nic nemůže být či existovat odděleně od tohoto Absolutního stavu.

Kvůli tomuto faktu je slovo „Otec“ užito k označení původního Zdroje veškerého jsoucna a bytí. V konotaci tohoto slova, tak jak bylo užito Ježíšem Kristem v té době, „Otec“ neznačí mužský rod. Místo toho jeho pravým významem je být jediným Rodičem všech jiných. Slovo „rodičovství“ zahrnuje jak mužskou, tak i ženskou součást čili otcovství i mateřství.

Že nikdo nemůže přijít k Otci čili k Absolutnímu vytvářejícímu zdroji všech a všeho – k Absolutní niternosti, znamená, že z pozice relativních podmínek ve vztahu k absolutnu může se k Otci přistoupit jen a skrze Jeho/Její vnější stupeň, jaký byl vložen do formy lidského těla - masa Ježíše Krista. Toto ve skutečnosti značí, že pouze přes Božské, které bylo učiněno lidským, a přes lidské, učiněné Božským - přes Ježíše Krista se může přistupovat a navazovat poměr z vlastní relativní kondice vůči Absolutnímu stavu Niternosti, z něhož všichni vzešli - Otci. Jelikož nikdo není absolutní, to jest: Nikdo není v Absolutním stavu Niternosti, nikdo se nemůže stýkat s absolutnem ze samotného stavu absolutna. Ježto v tom stavu nejste, nemůžete z toho navazovat poměr. Avšak můžete se přiblížit k tomu stavu tím, že přijmete fakt o Nové přirozenosti Pána Ježíše Krista, který za tím účelem vzal na Sebe relativní přirozenost lidského těla - masa. Díky inkorporování toho těla - masa do povšechnosti Absolutní přirozenosti Absolutní niternosti - Otce, je nyní možné, aby se přistupovalo přímo k Pánu Ježíši Kristu z pozice relativnosti skrze pozici toho relativního těla - masa Ježíše Krista. Toto je důvod, proč řekl, že „nikdo nepřichází k Otci než skrze Mne“. Není jiné cesty pro styk s Absolutním Bohem než skrze Pána Ježíše Krista, kdož se stal povšechností toho Boha a všeho ostatního skrze inkorporaci toho těla ­ masa do Své Přirozenosti.

Že tomu má být vskutku tak a že Pán Ježíš Kristus se stane Otcem - ježto Otec představuje Nejvnitřnější Jeho/Její Přirozenosti - je zřejmé z následujícího sdělení: „Kdo vidí Mne, vidí Otce“. Není tedy jiného Otce ve jsoucnu a bytí. Jestliže Pán Ježíš Kristus je Otcem, je pak očividné, že mít vztah k jakémukoliv jinému Otci či bohu pod jakýmkoliv jiným jménem, v jakékoli jiné formě či kondici je vztahem s nikým. Ale to také značí krást pravé rodičovství Tomu, kdo je vaším skutečným Rodičem a přisoudit je někomu či něčemu, co jím není. V takovém případě se jedinec stává duchovním zlodějem a lupičem. Toto je, co Pán Ježíš Kristus mínil slovy v Evangeliu dle Jana 10:1:

„Zajisté, pravím vám: Kdo nevchází do ovčince branou, ale přelézá jinou cestou, ten je zloděj a lupič.“

A ve verši 7 téže kapitoly:

„Zajisté pravím vám, já jsem branou ovcím.“

Takže neexistuje jiný vchod do stavu Nejniternějšího než skrze tu bránu - Lidské Božství a Božské lidství - skrze Pána Ježíše Krista. Z tohoto důvodu se vám pak radí, chcete-li putovat po cestě života úspěšně, s pocitem naplnění a radosti kdykoliv a ať jste kdekoliv, abyste přijali tuto Novou přirozenost Pána Ježíše Krista do svého srdce, požádali Jej/Ji, aby byl vaší cestou, vaší pravdou i vaším životem. Budete-li tak činit, pak se budete víc a víc přibližovat k Jeho/Její Absolutní podstatě, která se nazývá v citovaném textu - Otec.

Petr D. Francuch: Nové zjevení Pána Ježíše Krista, 1993


Komentování tohoto článku je vypnuto.