Co vám o hudbě nikdo neřekne ...

Napsal Zenavesvetle.cz (») 5. 11. 2013 v kategorii Umění, přečteno: 1319×

 


 

 

Lidé jsou ochotni vynaložit velké finanční prostředky na to, aby něco zajímavého prožili. Typickým příkladem je cestování, jehož hlavním účelem je něco nového a zajímavého spatřit a zažít. Návštěva atraktivních turistických destinací stojí někdy dost peněz, avšak já vám chci ukázat možnost navštívit oblasti mnohem atraktivnější. Oblasti, nacházející se mimo úrovně této země a to téměř zcela zdarma.



                             

 Toto jsou úvodní slova jednoho milovníka hudby a já se nyní pokusím volně přetlumočit jeho zajímavý pohled na hudbu:

Vývoj hudby dosáhl svého vrcholu v období baroka. Hlavním účelem hudebních snah tohoto období byla oslava Boha. Johann Sebastian Bach si navykl například psát na závěr svých notových partitur slova: Ke cti Boží!

A právě tento vysoký a vznešený cíl, který je brán na zřetel autory hudby při jejím komponování staví období baroka na vrchol všech hudebních snah naší civilizace.

Když chtěl totiž umělec zkomponovat hudbu, určenou pro oslavu Stvořitele, musel se za tímto účelem především vnitřně naladit. A ponechávám na zvážení každého, kam asi, do jakých sfér byl pak umělec schopen nahlížet ve svém vnitřním zrání během tvůrčí inspirace. No a to, co v těchto sférách viděl, vnímal a slyšel, to se pak snažil zhmotnit do tónů svých skladeb.

Takto vznikala barokní hudba. Pokud ji vnímavý člověk poslouchá a dokáže se otevřít jejímu poselství, může se prostřednictvím tónů, do kterých bylo vloženo poselství z výšin i on sám vnitřně povznést k výšinám. Ve svém citovém prožívání se může povznést ke sférám, z nichž autor v inspiraci čerpal. Může zažít, procítit a okusit, nebo přinejmenším vytušit jas velebné krásy, vznešenosti a ušlechtilosti, který tam panuje.

A pokud jde o člověka, který se i sám ve svém životě usiluje k Bohu, může se mu takový vznešený druh hudby stát impulsem k modlitbě chvály a díků Pánu, jejímž prostřednictvím vzlétne jeho duše do výšin a tam zažije dotyk těžko popsatelné velebnosti a nádhery světlého jasu vyzařování Stvořitele. A ať už věříte, nebo ne, takové prožití nemůže nahradit ani ta nejdražší dovolená, ani ten nejneuvěřitelnější dovolenkový zážitek, ba ani nic, co existuje a je dosažitelné na tomto světě.

A toto je dostupné úplně každému! I tomu, kdo nemá peníze! Nejde to však bez určité snahy a úsilí směrem k Nejvyššímu. Bez snahy žít svůj život čestně, ušlechtile a spravedlivě.

Kdo takovou snahu nemá, tomu nepomůže ani barokní hudba. Takovému člověku pak zbývá už jen země se vším tím množstvím a rozdíly v zážitcích, požitcích, radostí a drahých dovolených, které jsou ale pouze slabou náhradou toho, co skutečně velkého by mohl okusit a prožít.

Možnost tu tedy je, ale lidé ji nevyužívají, protože se stali materialisty. Protože neusilují ke Stvořiteli a nesnaží se být lidmi čestnými, dobrými, spravedlivými, laskavými a ušlechtilými. Ani navenek, ani vnitřně ve svém myšlení a cítění. Proto v nich není pochopení a zájmu o ten nejhodnotnější druh hudby, jaký vůbec existuje. O hudbu zkomponovanou na oslavu Boha! Taková hudba je neoslovuje a nemá jim co říci, protože s ní nejsou vnitřně stejnorodí.

Současného člověka oslovuje úplně jiný druh hudby. Druh hudby, jejíž tvůrci se ve své tvůrčí inspiraci napojují na úplně jiné sféry, aby z nich čerpali.

Abychom pochopili, jaké jsou to sféry, ukažme si to na extrémním příkladu a sice, na hudbě metalové.

Její tvůrci holdují vulgárnosti, pitím, kouřením, nezřízenému sexuálnímu životu a často i drogám. Do jakých asi sfér se vzhledem ke své vnitřní stejnorodosti jsou schopni naladit ve chvílích své tvůrčí inspirace? Jaké poselství vkládají do svých skladeb?

Pro názornost byl použit extrémní příklad, ačkoliv samozřejmě ne všichni současní tvůrci jsou takového druhu. Je však mezi nimi jen málo takových, nebo lépe řečeno skoro téměř žádný, který by se snažil svojí hudbou oslavovat Stvořitele. Ve své tvůrčí inspiraci proto navazují spojení se sférami, které právě proto určitě nepatří mezi ty nejvyšší. Takový druh hudby je však pro dnešní lidi mnohem přijatelnější, protože je s nimi vnitřně stejnorodý.

Nicméně pravda je taková, že každá hudba, ba každé lidské snažení, které nesměřuje k Nejvyššímu musí zůstat povrchní a mělké. Povrchní a mělké ve srovnání s tou mírou krásy a ušlechtilosti, kterou by hudba mohla dosáhnout, pokud by její tvůrci směřovaly k tomu nejvyššímu, co vůbec existuje. K Bohu!

A proto povrchní a materialističtí lidé dnešní doby poslouchají povrchní a mělkou hudbu , která se jim líbí, ale která nikdy nepovznese jejich ducha k výšinám. Vše je až smutně nízké a ubohé ve srovnání s tím, jaké existují možnosti. V porovnání s tím, co by bylo možné v hudbě dosahovat a jak vysoko by byla schopna povznášet své posluchače.

A přece existuje v dějinách hudby této země jedna velká, světlá výjimka! Je jí období baroka, kdy vznikala hudba vznešená a ušlechtilá, schopná povznášet duši člověka do velmi vysokých sfér. Kdo o tom ví, poslouchá především tuto hudbu.

A na závěr ještě několik praktických rad:

V zásadě bývá vždy mnohem hodnotnější čistá hudba v jejím abstraktním projevu, přímo osloví cit posluchače. V opeře je to například mnohokrát právě libreto, které snižuje celkové působení díla ve smyslu tahu k výšinám. .
Pokud se podíváme na souhrnnou tvorbu nějakého barokního umělce je samozřejmé, že ne ve všech jeho dílech se mu podařilo dosáhnout tvůrčího vzletu k výšinám. Avšak každý z nich má své vrcholné tvůrčí momenty, ve kterých se mu to podařilo. A to už pak stojí opravdu za to! Je to něco, co člověka přivádí k slzám.

Z konkrétních autorů vzpomenu jak prvního Johanna Sebastiana Bacha a jeho Braniborské koncerty, ale i množství dalších děl.

Dále je to Georg Fridrich Handel a jeho Vodní hudba, hudba k ohňostroji, nebo mnohé z jeho Concerto Grosso.

A pak jsou to Italové: Vivaldi, Albinioni, Manfredini, Corelli, Torelli, Geminiani a další.

Z jiných národností například Angličan Purcell ( suita Abdelazer ), Holanďan Heelendaal , nebo Čech František Benda a další a další.

Všem příznivcům opravdu dobré hudby přeji podnětný poslech.

M.Š. spolupracovník časopisu " Pre-Slovensko "

http://www.pre-slovensko.sk/

 

Ilustrace : .© Eva Lipinová - Hudba sfér



Komentování tohoto článku je vypnuto.