Období: rok 2016

Tato slova údajně pověděl svým učedníkům Ježíš Nazaretský číst dál

Lidské tělo je neustále oživováno koloběhem krve, která je činností srdce pravidelně vypuzována do krevního řečiště, aby doputovala k jednotlivým orgánům. Díky tomu jsou orgány okysličovány a zásobovány potřebnými látkami a slouží tak svému účelu - základu tělesné vitality a zdraví. Obrazně je možné říci, že každý úder srdce je pro tělo darem lásky, darem života. číst dál

Bože, můj Otče, Tebe prosím: číst dál

Nedaleko soutoku řeky Malky s Těrekem byl za dávných časů aul, v němž žil zámožný Kabarďan jménem Sachat-Girej. Měl syna Inala, který však ničím neprojevoval svou lásku k hospodářství a práci. číst dál

Když usínám, krajinou snění se procházím... číst dál

Zákon Cesty je v nitru. číst dál

Podzimky číst dál

Pravé uctívání Pána spočívá v životě podle Jeho přikázání. číst dál

Roztanči, ženo, všechny barvy duhy, číst dál

"Když prokazuješ dobrodiní, ať neví tvá levice, co činí. pravice." číst dál

Jednou mě oslovil jistý anděl: „Chceš-li pochopit, co to je víra, co láska k lidem a jak se liší víra oddělená od této lásky od víry s touto láskou spojené, názorně ti to ukážu.“ číst dál

Maria, Duše Boží! číst dál

V čistotě duše mám zalíbení. Jestliže jí dosahuje, nazývám ji pannou. Je-li pannou, je i nevěstou. Nezaslouží si nevěsta lásku a nejkrásnější ozdobení? Ano, zaslouží si lásku, protože je krásná a neporušená. Budete-li krásní a neporušení, zasloužíte si velkou Lásku ode mne i od Otce. číst dál

Tento pojem dnes zní téměř hanlivě! Člověk přitom myslí na útlak, otroctví, slabošské podrobení se a ohýbání. S tím je také vždy spojena představa přinucení a člověk se vědomě nebo nevědomě proti tomu vnitřně vzpírá. R a d o s t n á  poslušnost již neexistuje. číst dál

Cesta k pravdivé, živoucí říši Boží ve vás je úzká a trnitá. Její jméno je pokora a úplné sebezapření. Pro světského člověka je neschůdná. číst dál

Velebit toužím naši krásnou řeč, číst dál

Žijte naplno každý okamžik svého života. číst dál

Jsi semenem ve tmě země. Sytí tě pokrm, který do tebe vložila Matka. Přijde však den, kdy vyčerpáš zásoby uvnitř. Semeno je jednou z proměn Cesty, není však Cestou a neuživí tvé bytí. Vzbudíš se ze sna a řekneš si: "Od tohoto dne nejsem živ jen zemí, ale jsem živ ze Světla." číst dál

Malé děvčátko onemocnělo. Tiše leželo ve svém lůžku a těžce dýchalo. Z venku zazníval radostný bezstarostný smích hrajících si dětí. Malé děvčátko myslelo na louky, které jsou už zase zelené a toužilo po vůni květin. Před ní stály fialky a sedmikrásky v malé skleničce. Natrhaly je nešikovné dětské ruce a přinesly je napolo zvadlé nemocnému děvčátku jako první posly jara. číst dál

Dík Duchu svatému číst dál

Člověku je uloženo, aby si mne sám v sobě vydobyl. Tělo mu zastře duchovní bytí, ukryje mou skutečnost. Dá-li se oklamat a uvěří očím těla majícím omezenou schopnost vidění, propadá do labyrintu omylů, z nichž je těžko vystoupit, jako mušce z pavoučí sítě. číst dál

Když je propustil, vystoupil na horu, aby se o samotě modlil. číst dál

Královno nebes, má milovaná Paní. číst dál

Člověk pokřivil až na nejzazší mez vše, co mu Bůh poskytl jako dary a pomoci. Také pojmy nechápe správně, i když je řečí ještě správně formuje. Přikládá jim jiný, pokřivený smysl. Má-li tedy vstoupit do světa lidí jasno a pravda, musí se začít od kořenů. Je třeba objasnit a očistit ní ty nejjednodušší pojmy od znetvoření, aby zazářily jako to, čím mají být: drahokamy z pokladnice Nejvyššího. číst dál